Vliv party a vrstevníků | Základní škola Dětská

Základní škola Dětská, Ostrava-Poruba

Vliv party a vrstevníků

Vliv názorů stejně starých dětí nebo dospívajících stejně jako snaha se jim vyrovnat, překonat je, nebo upoutat jejich pozornost, jsou nepochybně jedním z mnoha faktorů podílejících se na tom, že dítě začne drogy užívat. Výběr kamarádů, známých, čas s nimi trávený, způsob trávení času – to jsou velká bitevní pole konfliktů dospívání. Není divu, že zatímco někteří rodiče sledují vztahy jejich dítěte nadměrně úzkostlivě a kontrolují vše, jiní váhají s každou otázkou, aby mu nezasahovali do života příliš často tak, jako to zase dělali jejich rodiče.

V době dospívání je vliv kamarádů či vrstevníků na dítě obrovský. Někdy se je snaží napodobovat, jindy se od nich lišit a nebo je předstihnout. I samotář je obvykle ten, kdo pouze vzdal své úsilí získat si kamarády, jejich zájem, přátelství a ocenění. Pokud tito kamarádi žijí rizikovým životním stylem, představují zvýšené riziko i pro vaše dítě.

Tlak skupiny vrstevníků se uplatňuje mnoha způsoby. Pro dítě není nijak snadné jim odolat, udržet si vlastní dosud nehotovou identitu, žít zdravě a správně, jak chtějí rodiče. Jedinec – zvláště ten, který si není zvláště jistý sám sebou, hledá přirozeně jakékoliv cesty, jak dosáhnout mezi vrstevníky dobrého postavení.

Co se drog týče – někdo může začít vynikat tím, že má na ně peníze, jiný zná starší a zkušenější kamarády, další se nebojí si píchnout jehlu do žíly, jiný zase dokáže na internetu najít zajímavé novinky. Nejrizikovější jsou skupiny mladých, ve kterých je užívání drog jednoznačně normální – a ti, kteří je neužívají, jsou pak odsouzeni k posměchu, ponižování nebo odmítáni. V případě, že dotyčný nemá k dispozici žádnou jinou pro něj zajímavou skupinu, je zatlačen do kouta.

Každý extrém vede k problémům. Nadměrná kontrola a vliv rodičů může dítě zbavit možnosti, aby se samo učilo poznávat lidi a jejich kvality, může je také dotlačit k velmi rafinovaným způsobům, jak své vztahy tajit. Nedostatečná péče a pozornost však dítě ponechává v situaci, kdy si opravdu nemusí vědět rady nebo nezná míru, za kterou už nemá jít.

Některé z otázek rodičů na toto téma bývají tak časté, že je uvádíme jako typicky problematické okruhy:

Mám právo znát kamarády svého dítěte?

Ano, ale záleží na tom, jakým způsobem je poznáváte. Když rodiče znají kamarády svého dítěte, znamená to, že je jejich dítě zajímá, že jsou schopni tento zájem dát najevo. Pokud nejde jen o detektivní zjišťování a kritiku, také to znamená, že je s jejich dítětem i něco spojuje. Mohou tak i dát najevo, že jsou rádi, že jejich dítě umí navazovat vztahy a být pro ostatní důležité.

Opět platí, že zájem o kamarády dítěte může způsobit méně problémů než nezájem.

Nevhodní kamarádi

Nepředpokládejte, že dokážete na první pohled odhadnout, o jaké kamarády jde. V době dospívání mohou mít divoké a zanedbané účesy jiný význam než v dospělosti. Patnáctiletá dívka vystrojená jako šílený bezdomovec může mít velmi odpovědný přístup k životu, lidem i škole. Elegantní a příjemný mladík může být dealer prodávající drogu extázi mladším.

Je dobré se zaměřit hlavně na starší přátele (ti mohou mít na vaše dítě větší vliv), na ty, kteří mají na první pohled příliš volnosti nebo peněz. Je dobré všímat si těch, kteří se k vám chovají extrémně hezky a slušně a přitom zaznamenáte známky toho, že jinde jsou zcela jiní. V dnešní době je normální, že se rodiče spolužáků či kamarádů neznají. Mohou patřit k výrazně odlišným společenským vrstvám nebo skupinám. Normální začíná být i vzájemná odtažitost – nadměrný respekt k soukromým záležitostem cizí rodiny. Z praxe však známe mnoho případů rodičů, kteří říkají: „My jsme nic nevěděli, nikdo nám nic neřekl, ani ve škole, ani sousedi – přitom ho soused viděl píchat si drogu přímo před domem.” Někteří rodiče žijí dlouho v nevědomosti o skutečném životě svého dítěte. Je to jistě díky jejich slepotě, přetíženosti v práci, vlastním partnerským problémům a podobně. Děje se to také proto, že rodičům přijde hloupé volat jiným, ověřovat si informace od dětí, zajímat se o kamarády dcery nebo syna a případně povídat si s druhými rodiči.

Pokud máte starosti s tím, s kým se vaše dítě přátelí, nezbývá než s ním o tom mluvit. Zakázat mu stýkat se s ním je také možné, ale je to poslední možnost. Pak už nemůžete dělat nic víc. Proto je dobré vyzkoušet více a mírnějších metod. Je užitečné zeptat se, proč se s dotyčným člověkem vaše dítě vídá. Proč ho (nebo ji) má rádo, v čem ho obdivuje. Takové a podobné otázky běžně padají, ale často jsou pokládány v kritickém nebo ironickém tónu. Matka se ptá dcery: „Proč ti na něm tak záleží? Vždyť nic neumí, ze školy ho vyhodili, chodí jako trhan a určitě bere drogy...?” Její odsouzení je zřejmé – to není projev zájmu o to, proč má dcera toho kluka ráda. Pokud by to matku v té chvíli opravdu zajímalo, musela by se ptát jinak a možná v jiné, méně napjaté situaci. Tak – aby dcera mohla uvěřit, že jí skutečně záleží na tom, co si myslí a proč se s dotyčným stýká. Takový rozhovor je pak výsledkem delšího budování důvěry – nelze čekat, že to půjde hned. Když se ale podaří, je pravděpodobné, že ve chvíli, kdy se dcera začne cítit ve vztahu k určitým důležitým lidem ohrožena, nebo začne řešit nějaké dilema, začne se sama ptát nebo svěřovat.

Může se však stát, že dítě se svěřit nechce, hájí své kamarády jako lev proti všem, a přitom je jasné, že se takto opakovaně dostává do kontaktu s rizikovým prostředím (užívání drog, krádež, záškoláctví apod.).

 

Jak tomu předejít

Dá se něco dělat, aby nepodlehl(-a) vlivu špatné party?

Samozřejmě dá. Ale jako obvykle – jde to lépe včas, než se do takové situace dostanete. Podstatou toho, že se někdo nechá snadno ovlivnit a jedná tak v rozporu se svými zájmy nebo bez ohledu na možné důsledky, je většinou nízké sebevědomí. Pokud musí sobě i okolí opakovaně svou hodnotu dokazovat, zvyšovat náhradními věcmi, bude vůči tlaku okolí mnohem citlivější a slabší.

Jistě, může vás napadnout, že když se nechá tak snadno ovlivnit, proč se nedá ovlivnit jistě rozumnými názory rodičů? Odpověď je nasnadě – ovlivnitelnost názory a pravidly nějaké skupiny lidí je tak velká, jak silná je touha dotyčného k nim patřit. A chce být takové dítě jedním z dospělých rodičů? Ne, patnáctiletý kluk chce být oceňován a obdivován stejně starými nebo o něco staršími kamarády. Obvykle své rodiče navíc vidí zkresleně – vnímá velmi citlivě jejich problematické vlastnosti nebo pro něj nevýhodné názory. Často můžeme slyšet: „...nikdy nebudu jako můj otec!”, „...chci žít jinak než vy!”.

Sebevědomí se vytváří postupně od nejranějšího věku. Je to vlastně schopnost vidět sám sebe jako kvalitního a dobrého člověka. Uvědomovat si, že ačkoliv nejsem dokonalý a dělám chyby, mám své dobré vlastnosti a mohu ostatním něčím přispět. Pocit vlastní hodnoty se buduje na základě reakcí okolí, které vlastně neustále dítěti dává najevo, jak ho vnímá. Pokud okolí nereaguje vůbec, nebo je lhostejné, je dítě připraveno o nezbytný zdroj učení. Může u něj vzniknout černobílé sebehodnocení – někdy si připadá jako pán světa, který ostatními opovrhuje, jindy má dojem, že není nic – všichni jsou lepší a šťastnější. V takové chvíli se bude snažit takové pocity potlačit a chovat se tak, aby ho ostatní přijali a ocenili – nebo aby se alespoň na chvíli cítil dobře.

Každá droga, která mění vnímání, se k takovému účelu hodí. Pokud je navíc její užívání v partě normální, je o důvod víc si jí vzít nebo zkusit něco „lepšího”.

Aby vaše dítě ocenění přijalo a pocítilo jeho sílu, musí být splněna ještě jedna podmínka. Ocenění musí odpovídat skutečnosti, přehnaná nebo zcela zkreslená kritika i pochvala jsou ničivé. Rodiče by navíc měli žít podle toho, co hlásají. Dospívající samotní jsou citliví na pravdu a opravdovost. Sami se snaží žít podle svých pravidel. Někdy se jim to daří lépe než dospělým, i když jsou jejich životní zásady mnohdy v rozporu se společenskými normami. Když budeme dítě kritizovat za to, že se vyhýbá svým povinnostem, měli bychom si předtím projít vlastní chování vůči druhým a povinnostem.

Když vyžadujeme, aby kontrolovalo své kouření, přestalo brát drogy atd., musíme si připustit i vlastní užívání drog. Včetně tabáku a alkoholu. Jistě – jsou legální. A my máme plné právo na svém dítěti požadovat, aby neužívalo heroin. Je nelegální a vytváří závislost, která je pro běžný život mnohem destruktivnější než pravidelné pití alkoholu. Ale pokud nejsme abstinenti a nekuřáci, měli bychom zhodnotit, zda máme užívání těchto drog pod kontrolou. Ale i v případě, když rodiče sami mají určité problémy, mohou od svých dětí vyžadovat patřičné chování a ve vztahu k drogám zdrženlivost. Je však nutné si vlastní problémy připustit a začít je také řešit.

 

Pravidlo tří P

Chcete-li být spojenci vlastních dětí při budování jejich sebevědomí, můžete se řídit pravidlem tří „P”:

Pozornost

Věnujte dětem pozornost, klaďte jim otázky (samozřejmě, že nejen: „Jak bylo ve škole?”). Buďte na ně zvědaví a pokud to dovolí, hlaďte je, objímejte nebo boxujte (to platí u otců a synů v určitém věku).

Pozitivní hodnocení

Když je hodnotíte, učíte je rozeznávat, co bylo špatně a co dobře. Co je však pro sebehodnocení důležitější – ukazujete jim, že si umíte všimnout a mluvit o něčem, co v nich je dobré. To se musí naučit, aby si to (občas) dokázaly říct samy sobě. Pokud tedy hodnotíte, vždy by mělo převážit pozitivní hodnocení.

Pravdivost

Pravdivost není absolutní upřímnost - ta může být bezohledná. Zde máme na mysli spíš to, že dětem se nemá lhát a jako rodiče byste měli žít podle svých názorů a hodnot – zvláště těch, které dětem říkáte. Dvojí život, dvojí pravda, dvojí tvář (když se rodič chová jinak před dětmi, jinak před partnerem, jinak v zaměstnání a jinak s přáteli) – to jsou věci, které děti matou. Dospívající kvůli nim své rodiče mohou nenávidět anebo je napodobují a nemohou si nakonec vážit sebe sama.

© ARSYLINE 2017 - 2020 postaveno na systému AKTIVNÍ ŠKOLA
Upozornění
Zavřít
On-line omluvenka

Odesláním formuláře souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů.

Zavřít omluvenku
Kontaktovat zaměstnance

Odesláním formuláře souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů.

Zavřít